How do Electron Microscopes Work? 🔬🛠🔬 Taking Pictures of Atoms
Branch Education
0:00 Napadlo vás někdy, jak je možné navrhnout tranzistory,
0:04 které mají rozměry srovnatelné s vláknem DNA?
0:08 A jak se pořizují snímky takových nanoskopických tranzistorů?
0:12 Odpovědí je elektronový mikroskop.
0:15 Přístroj, který doslova změnil způsob,
0:18 jakým se díváme na mikrosvět.
0:21 Nevěříte?
0:22 Vezměme si jako příklad tuto babočku paví oko.
0:26 Když se na její křídlo podíváme pomocí světelného mikroskopu,
0:29 uvidíme, že se skládá z drobných šupinek,
0:31 které se navzájem překrývají.
0:33 Když ale použijeme elektronový mikroskop,
0:37 jasně uvidíme tvar jednotlivých šupin.
0:39 Při dalším přiblížení pak zjistíme, že šupiny mají strukturu,
0:45 která je zcela odlišná od všeho, co člověk běžně vyrábí.
0:49 Ačkoli toto křídlo nemá přímou spojitost s technologiemi a elektronikou,
0:54 vězte, že vědci a inženýři využívají elektronové mikroskopy
0:58 již více než 60 let k tomu,
1:00 aby mohli navrhovat a vytvářet stále menší a menší tranzistory.
1:03 Moderní elektronové mikroskopy nám totiž umožňují zvětšit obraz až milionkrát
1:08 a dosahují rozlišení na úrovni jednotlivých atomů.
1:13 Existují dva hlavní typy elektronových mikroskopů.
1:16 Skenovací elektronový mikroskop, neboli SEM,
1:20 se používá k zobrazení povrchu,
1:22 jako je toto motýlí křídlo
1:24 nebo štětiny použitého zubního kartáčku.
1:27 Podívejte, tady jsou buňky lidského těla.
1:30 To žluté jsou bakterie.
1:34 Ale pojďme dál.
1:36 Skenovací elektronové mikroskopy mají maximální
1:39 rozlišení kolem jednoho nanometru.
1:42 To znamená,
1:43 že vzdálenost mezi dvěma nejbližšími rozlišitelnými body je jeden nanometr.
1:50 Druhým typem je transmisní elektronový mikroskop,
1:53 neboli TEM, který se používá k pořizování snímků struktur,
1:57 které jsou uvnitř materiálů,
1:59 podobně jako rentgen pořizuje snímky kostí uvnitř našeho těla.
2:04 TEMy se využívají například pro zobrazení jednotlivých částí tranzistoru.
2:10 V jiných vědeckých disciplínách
2:13 se TEMy používají k pozorování bílkovin uvnitř mitochondrií,
2:17 které jsou energetickým zdrojem buňky,
2:20 nebo nanočástic čistého zlata.
2:23 Transmisní elektronové mikroskopy jsou obvykle složitější než
2:28 SEMy a mají rozlišení až 50 pikometrů,
2:31 což je zhruba velikost atomu vodíku.
2:34 Krátká poznámka: sponzor tohoto videa, Thermo Fisher Scientific,
2:40 nám poskytl základní 3D model jednoho
2:43 ze svých transmisních elektronových mikroskopů
2:45 a pomohl nám pochopit tuto složitou technologii.
2:50 Pojďme se podívat na TEMy,
2:53 které se často používají při vývoji pokročilých technologických zařízení.
2:57 Později si povíme i o SEMech.
3:01 Sami uvidíte, že oba přístroje mají mnoho společného.
3:07 Základní princip TEMu spočívá v tom,
3:10 že se vytvoří volné elektrony,
3:12 které se následně urychlí na zhruba 70% rychlosti světla.
3:15 Tím vzniká elektronový svazek.
3:18 Pomocí řady magnetických čoček
3:21 je následně svazek elektronů zaostřen na vzorek.
3:24 Elektrony jím projdou skrz a v závislosti na různých hustotách
3:30 a složení materiálu uvnitř vzorku se rozptýlí.
3:37 Tím se do svazku otiskne obraz vnitřní struktury vzorku.
3:43 Tento otisk se i se zbytkem elektronového svazku 40krát zvětší pomocí objektivu
3:50 a dále 50 000krát pomocí sady projektivových čoček.
3:56 V tomto okamžiku je otisknutý obraz široký asi 5 centimetrů
4:01 a dostatečně velký, aby jej mohl zachytit snímač kamery
4:04 s vysokým rozlišením umístěný na spodní straně mikroskopu.
4:11 Možná si teď říkáte,
4:13 proč se musíme namáhat s manipulací s elektrony
4:17 a proč nemůžeme použít světlo.
4:19 Inu, viditelné světlo je totiž fyzikálně omezeno na zvětšení přibližně 2000krát.
4:25 Pokud se pokusíte zvětšovat více,
4:28 obraz zůstane rozmazaný, aniž by se v něm objevily další detaily.
4:33 Naproti tomu elektrony mohou dosáhnout smysluplného zvětšení až 2 milionkrát.
4:39 Proč je tedy světlo fyzikálně omezeno?
4:42 Vraťme se k obrázku babočky a šupin na jejích křídlech.
4:49 Tento snímek byl pořízen fotoaparátem,
4:51 tento pomocí světelného mikroskopu
4:55 a tyto snímky pochází z elektronového mikroskopu.
4:58 Všimněte si dvou bodů z tohoto exempláře,
5:01 které jsou od sebe vzdáleny pouhých 100 nanometrů.
5:04 Viditelné světlo má průměrnou vlnovou délku 540 nanometrů,
5:09 což je větší než vzdálenost mezi těmito dvěma body.
5:13 Vzhledem ke své vlnové podstatě se světlo při dopadu na tyto dva body ohýbá,
5:18 čímž vzniká dvojice šířících se vln s difrakčním obrazcem,
5:22 který je výsledkem interference obou vln.
5:26 Pokud jsou body podstatně blíže,
5:28 než je vlnová délka viditelného světla,
5:30 pak se díky difrakci budou oba body jevit
5:33 jako jeden rozmazaný prvek.
5:36 Stručně řečeno, viditelné světlo ve skutečnosti nedokáže rozlišit body,
5:40 které jsou od sebe vzdáleny méně než 300 nanometrů.
5:43 V elektronovém mikroskopu jsou však elektrony urychleny na 70% rychlosti světla
5:50 a mají vlnovou délku 2,5 pikometru,
5:53 což je asi 200 000krát méně než vlnová délka viditelného světla.
5:59 V zásadě by takový elektronový mikroskop
6:01 mohl rozlišit body vzdálené od sebe pouhý 1 pikometr,
6:06 ale vzhledem k fyzikálním omezením magnetických čoček
6:09 je skutečné rozlišení přibližně 50 pikometrů,
6:13 což už stačí k pozorování jednotlivých atomů v materiálu.
6:17 Pokud vás zajímá měřítko mikrometrů,
6:21 nanometrů a pikometrů, zde se můžete podívat na jejich srovnání.
6:46 Pojďme to vzít postupně
6:47 a podívejme se na jednotlivé části transmisního elektronového mikroskopu.
6:53 V horní části najdeme elektronovou trysku,
6:57 která vytváří volné elektrony.
7:00 Základní princip tohoto zařízení spočívá v tom,
7:02 že záporně nabité elektrony jsou přitahovány kladným elektrickým polem.
7:07 Zde vidíme katodu z wolframového krystalu
7:10 a pod ní prstenec zvaný extraktor.
7:12 Tato elektroda je připojena ke kladnému napětí 5 tisíc voltů,
7:17 v důsledku čehož jsou záporně nabité elektrony vytrhávány
7:21 z wolframu a přitahovány k extraktoru.
7:24 Účinek elektrického pole je ještě zesílen ostrým hrotem krystalu wolframu,
7:30 který je široký jen několik nanometrů,
7:33 díky čemuž se elektrony z wolframu uvolňují snáz.
7:37 Dalším krokem je urychlení elektronů na 70% rychlosti světla.
7:41 K tomu se používá série nabitých kovových kroužků,
7:45 které jsou od sebe odstupňovány po desítkách tisíc voltů.
7:49 Princip je stejný jako v přechozím případě.
7:51 I zde tyto kladně nabité prstence
7:53 elektrostaticky přitahují záporně nabité elektrony,
7:58 které díky tomu zrychlují a prochází středem prstenců.
8:01 Elektrony se urychlují ze dvou hlavních důvodů.
8:06 Zaprvé proto, aby dokázaly projít vzorkem,
8:09 ať už jde o tranzistor, protein, krystalovou mřížku,
8:13 nebo cokoli jiného,
8:14 co bývá obvykle nařezáno na tloušťku jen okolo 100 nanometrů.
8:18 A zadruhé– jak už jsme zmínili– elektrony vykazují vlnové vlastnosti,
8:23 a čím jsou rychlejší,
8:25 tím kratší je jejich vlnová délka
8:26 a tím vyššího rozlišení lze dosáhnout.
8:29 V místech, kde se elektrony pohybují relativistickými rychlostmi,
8:33 je velmi důležité zajistit v mikroskopu dostatečné vakuum.
8:38 K tomu se používají pumpy,
8:41 které odstraní téměř všechny atmosférické molekuly
8:43 a vytvářejí vakuum podobné tomu ve vesmíru.
8:45 Pokud by se totiž rychle letící elektrony
8:49 dostaly do kontaktu s molekulami vzduchu,
8:51 rozptýlily by se do náhodných směrů
8:54 a tím znehodnotily obraz.
8:56 Nyní, když máme vytvořený svazek elektronů,
8:59 prozkoumejme magnetické čočky,
9:01 které se nachází ve třech hlavních částech mikroskopu:
9:04 kondenzor, objektiv a projektiv.
9:08 Úkolem kondezoru je zaostřit elektrony ze zdroje
9:14 a promítnout je na vzorek tak,
9:16 aby osvětlovaly oblast o velikosti jednoho mikrometru
9:19 až několika nanometrů v závislosti na požadovaném zvětšení.
9:24 Kromě toho jsou v mikroskopu nejrůznější apertury
9:27 nebo-li clony, které mají za úkol odfiltrovat elektrony,
9:32 které pohybují příliš daleko od středu tubusu,
9:36 tzn.
9:36 od optické osy.
9:38 Díky tomu elektrony dopadají na vzorek rovnoběžněji.
9:43 Vzorek se umístí na držák,
9:45 který se vloží přes vzduchový uzávěr do vakuové komory.
9:49 Aby bylo možné pozorovat různé aspekty vzorku,
9:52 například krystalové mřížky, může se držák pohybovat ve všech třech směrech,
9:58 X, Y a Z,
10:00 a také otáčet kolem podélné osy X.
10:03 Některé držáky umožňují dokonce i rotaci podél osy Y.
10:07 Díky tomu můžeme zobrazovat vzorky v přesně kolmém směru,
10:12 třeba jako tyto tranzistory.
10:15 Neuvěřitelně malý svazek pak dopadá na vzorek z materiálů o různém složení
10:20 a hustotě, čímž dochází k rozptylu elektronů,
10:26 a tím k otisknutí obrazu do procházejícího elektronového svazku.
10:30 Další čočky– objektiv a série čtyř projektivových čoček– rozlišují
10:36 a zvětšují obtisknutý obraz až do šířky několika centimetrů.
10:45 Tento proces je rozdělen do dvou částí.
10:48 V prvé řadě se zapojuje objektiv,
10:51 který se často považuje za srdce celého mikroskopu.
10:53 Ten zvětšuje obraz zhruba 40krát
10:56 a jeho optické vady určují konečné rozlišení.
11:01 Následně čočky projektivu zvětší obraz až 50 000krát.
11:07 Co jsou to optické vady
11:09 a proč je maximální smysluplné zvětšení zhruba dvoumilionové?
11:14 Podívejme se na tento obrázek 962 rozmazaných atomů zlata.
11:20 S dnešní technologií není rozlišovací schopnost
11:24 TEMu omezena elektrony ve svazku,
11:28 ale spíše čočkami a jejich optickými vadami,
11:33 které se objevují po zvětšení nasnímaného obrazu.
11:38 Existuje několik hlavních typů vad,
11:40 jako například kulová nebo barevná,
11:43 které zde však nebudeme rozebírat do detailů.
11:45 Hlavní myšlenkou je, že dokonale kontrolovat svazek elektronů
11:50 není ani zdaleka jednoduché,
11:52 a že vady způsobují rozmazání a omezují rozlišení poté,
11:56 co je obraz zvětšen.
11:58 Čočky projektivu zvětšují to,
12:00 co před nimi zvětšil objektiv,
12:03 včetně přidaných vad.
12:06 Toto druhé zvětšení potom přidává ještě vlastní vady.
12:10 Proto se značná část výzkumu
12:13 a vývoje zaměřuje na snižování optických vad způsobených objektivem,
12:19 protože právě ty v konečném důsledku omezují rozlišení mikroskopu
12:23 v subnanometrovém měřítku.
12:26 Pravděpodobně vás zajímá, proč tyto magnetické čočky vypadají úplně jinak
12:31 než čočky mikroskopu nebo fotoaparátu,
12:33 a jak dokáží ovlivnit trajektorie rychle letících elektronů.
12:37 Uvnitř čočky je cívka z měděného drátu
12:41 obklopená železným pouzdrem.
12:44 Když těmito cívkami prochází proud,
12:46 vzniká magnetické pole.
12:49 Toto magnetické pole je pak vedeno přes železo k pólovým nástavcům,
12:54 kde se rozprostře do optického tubusu.
12:57 Toto magnetické pole pak mění trajektorie elektronů tak,
13:02 že je ohýbá směrem ke středu,
13:04 nebo-li optické ose, po zmenšující se šroubovici.
13:09 Síla, která zde vstupuje na scénu,
13:11 se nazývá Lorentzova síla.
13:12 Lze ji vyjádřit jako náboj elektronu,
13:16 “Q”, krát “V” což je vektor jeho rychlosti,
13:21 vektorově násobený s vektorem magnetické indukce B.
13:25 Pokud by se elektron pohyboval směrem od optické osy,
13:31 magnetické pole by jej stáčelo zpět k ose.
13:36 Pokud by ale letěl přesně dolů podél optické osy,
13:41 nepůsobila by na něj žádná Lorentzova síla
13:46 a nerušeně by pokračoval dál ve svém letu.
13:48 Můžeme tedy říci, že magnetické čočky fungují jako vypouklé
13:52 nebo-li spojné čočky a soustřeďují všechny elektrony do ohniska.
13:58 Jak elektrony pokračují ve své dráze za ohniskem
14:02 a rozbíhají se, vytvářejí zvětšený obraz.
14:06 Toto zvětšení závisí na síle magnetických polí,
14:10 poloze čoček a poloze detektorů a kamer.
14:15 Posuňme v mikroskopu dále a prozkoumejme,
14:18 jak měníme elektrony na výsledný obraz.
14:21 Existují dva samostatné systémy.
14:23 Nejprve zde máme fluorescenční stínítko se speciální tenkou vrstvou,
14:27 která svítí, když na ni dopadnou elektrony.
14:30 Stínítko pak snímá kamera.
14:33 Tento systém slouží k seřízení mikroskopu
14:36 a poskytuje přehled o poloze vzorku.
14:38 Jakmile jste připraveni pořídit snímek s vysokým rozlišením,
14:41 fluorescenční stínítko se odklopí
14:44 a snímek se pořídí pomocí druhého systému s citlivější CMOS kamerou.
14:50 která má vyšší rozlišení a větší dynamický rozsah.
14:53 Pro správné nastavení elektronového svazku
14:56 a magnetických čoček musíme používat fluorescenční stínítko a kameru,
15:02 protože nesprávně zaostřený svazek by mohl poškodit citlivou CMOS kameru.
15:09 Popsali jsme si mnoho důležitých částí mikroskopu,
15:11 nicméně existuje celá řada dalšího vybavení a modulů,
15:14 které zajišťují další funkce.
15:16 Na mikroskopu najdeme například rentgenové detektory,
15:19 energiové filtry, fázové destičky,
15:22 monochromátory, multipólové korektory, clonkové mechanismy,
15:28 vodní chlazení magnetických čoček,
15:30 spoustu obvodů pro ovládání magnetických čoček
15:33 a emisních zdrojů, vakuové pumpy,
15:37 zdroje napájení a mnoho dalšího.
15:40 Celý mikroskop navíc stojí na vzduchových tlumičích,
15:44 které minimalizují vnější vibrace.
15:46 Elektronový mikroskop představuje úžasné spojení vědy a techniky
15:52 a my jsme vděční sponzorovi tohoto videa,
15:55 společnosti Thermo Fisher Scientific,
15:57 že nám umožnila nahlédnout dovnitř.
15:59 Kromě elektronových mikroskopů vyrábí Thermo Fisher
16:03 také širokou škálu laboratorního vybavení,
16:05 jako jsou centrifugy, inkubátory, rentgenové a hmotnostní spektrometry,
16:11 a dokonce i PCR přístroje,
16:14 které lze použít k testování na Covid-19.
16:16 Tyto výrobky bezesporu patří k základům vědeckého vybavení
16:22 v laboratořích po celém světě.
16:24 Thermo Fisher nesponzoruje tohle video proto,
16:27 abyste si koupili elektronový mikroskop za několik milionů dolarů.
16:31 Místo toho ale stejně jako my v Branch Education věří,
16:35 že budoucnost lidstva leží v rukou vědců a inženýrů,
16:38 kteří jsou schopni objevovat, inovovat a řešit problémy,
16:44 kterým lidstvo čelí.
16:46 Pokud uvažujete o kariéře v oblasti vědy nebo inženýrství,
16:49 podívejte se na nabídku pracovních míst v Thermo Fisher Scientific.
16:52 I vy můžete vytvářet přístroje,
16:55 které posouvají vědu a techniku kupředu.
16:58 Nyní, když jsme si popsali transmisní elektronový mikroskop,
17:02 podívejme se na skenovací elektronový mikroskop,
17:05 nebo-li SEM, který Thermo Fisher rovněž vyrábí.
17:09 Hlavní myšlenka spočívá v tom,
17:11 že namísto osvětlení určité oblasti vzorku
17:14 a otisknutí obrazu najednou,
17:17 vytvoříme u SEMu zaostřený bod
17:20 a tímto bodem skenujeme přes objekt,
17:22 který se snažíme zvětšit.
17:24 Tyto elektrony se pak odráží
17:26 a vytváří sekundární elektrony,
17:30 zpětně odražené elektrony a rentgenové záření,
17:33 které zachycujeme,
17:34 abychom získali podrobnosti o topologii povrchu a chemickém složení.
17:39 Tento proces například posloužil k vytvoření těchto snímků
17:43 motýlího křídla nebo tohoto krystalu soli.
17:47 Určitou nevýhodou SEMu je,
17:48 že snímá pouze povrch materiálů
17:52 a rozlišení je omezeno tím,
17:54 jak malé zaostřené místo se nám na vzorku podaří vytvořit
17:57 a také na tom, jak hluboko do vzorku elektrony proniknou,
18:01 tedy na tzv.
18:02 interakčním objemu.
18:03 Praktické rozlišení se obvykle pohybuje kolem 1 nanometru.
18:07 Kromě toho stojí za zmínku varianta
18:11 transmisního elektronového mikroskopu, která se nazývá STEM,
18:16 kde písmeno S znamená skenování.
18:18 Tento mikroskop je podobný TEMu,
18:21 ale podobně jako u SEMu zaostřujeme svazek do bodu
18:25 a pak jím pomocí vychylovacích cívek skenujeme přes vzorek.
18:29 Výhodou STEMu je, že má jiný mechanismus pro vytváření obrazového kontrastu
18:35 a ve spojení s detektorem rentgenového záření
18:38 je schopen provést prvkovou analýzu vzorku.
18:42 Dražší TEMy mají obvykle optické prvky
18:45 a obvody pro TEMový i STEMový mód
18:49 a uživatel může mezi oběma režimy přepínat.
18:54 Je nám jasné, že máte mnoho otázek- neváhejte se v komentářích níže zeptat
18:59 a my se vám pokusíme odpovědět.
19:02 Krom toho jeden z inženýrů z Thermo Fisheru,
19:05 který pracuje na těchto mikroskopech
19:07 a pomohl nám s vytvářením tohoto videa,
19:10 doplnil video o spoustu dalších informací
19:12 a užitečných zdrojů.
19:14 Určitě se na něj podívejte zapnutím titulků v angličtině.
19:18 Věříme, že budoucnost bude vyžadovat silný důraz na technické vzdělávání,
19:23 a jsme vděční všem našim sponzorům na Patreonu
19:26 a YouTube za podporu tohoto snu.
19:29 Pokud nás chcete podpořit na YouTube Memberships nebo Patreon,
19:33 odkazy najdete v popisu.
19:36 Jsme Branch Education a vytváříme 3D animace,
19:40 které detailně ukazují technologie pohánějící náš svět.
19:44 Podívejte se na další video kliknutím na jednu z těchto karet
19:48 nebo klikněte zde a přihlaste se k odběru.
19:51 Děkujeme, že jste se dívali až do konce!!